Učíme se třídit, aneb k čemu jsou barevné kontejnery - zhodnocení

06.03.2017 10:33

PROJEKT

„Učíme se třídit, aneb k čemu jsou barevné kontejnery?“

Třída: Veverky
Školní rok: 2016/2017
Vypracovala: Kateřina Ježková

Charakteristika projektu:

V měsíci lednu a únoru proběhl ve třídě Veverek projekt zaměřený na ekologii. Cílem projektu bylo získat prostřednictvím prožitku konkrétní poznatky o materiálech předmětů, třídění odpadu, vytvoření si kladného vztahu k přírodě a uvědomění si, jak je důležité pečovat o své okolí, ve kterém žijeme. Děti na začátku projektu vyslechly motivační pohádku „Jak skřítek Čistílek hledal pomoc“, v rámci které se seznámily s pojmy odpad, třídění a recyklace. Následně děti vyrobily krabicové kontejnery, do kterých jsme třídili odpad, který děti přinesly z domova. Děti si hravou formou vyzkoušely, že i s odpadovým materiálem se dá vymyslet spoustu zajímavých věcí (například cvičení, hry s pet víčky a kelímky, závody s papírovými kartony a mnoho dalších činností). V průběhu projektu se děti rozdělily do čtyř skupin („Papíráčci, Plasťáčci, Sklenáčci a Odpadkáčci), kdy každá skupina vyrobila svůj barevný kontejner, do kterého následně lepila vystřihnuté obrázky odpadků, skládala a opisovala slova a také nalepila i samotný odpad. Celá práce byla založena na spolupráci ve skupině, pomoc mladším kamarádům a vzájemné komunikaci. Na závěr projektu jsme s dětmi využili i přinesené papírové krabičky, ze kterých děti společnými silami vyrobily město. Veškeré výrobky jsou vystaveny na chodbě a schodišti u šatny.

 

Cíle projektu:

·         Osvojení si elementárních poznatků o odpadu – co je odpad, druhy odpadu, materiály odpadů

·         Vytváření návyků správného třídění odpadu a uvědomění si důležitosti třídění odpadu

·         Uvědomění si, že svou činností mohou lidé přírodu chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit

·         Převedení dovednosti získané v MŠ do domácího prostředí

·         Získání pozitivního vztahu k životnímu prostředí

·         Prosociální chování ve vztahu k druhému, v dětské skupině (dokáže se ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje)

·         Respektuje pravidla práce v týmu a svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu práce

·         Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky

·         Práce s netradičním materiálem (odpadem)

·         Soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje a všímá si souvislostí

·         Všímá si změn a dění v nejbližším okolí

                         

Časový rozsah: 3 týdny

Věková skupina: 4 – 7 let

Motivace:

Ø  Četba vlastní pohádky „Jak skřítek Čistílek hledal pomoc“

(viz. příloha)

Organizace:

Ø  Činnosti byly realizovány ve třídě, na zahradě MŠ i na procházkách v okolí MŠ
 

1. Pohádka „Jak skřítek Čistílek hledal pomoc“

Pomůcky: vlastní pohádka „Jak skřítek Čistílek hledal pomoc“, připravené otázky k pohádce

Ø  Četba motivační pohádky „Jak skřítek Čistílek hledal pomoc“

Ø  Diskuse s dětmi o pohádce (odpovídání na předem připravené otázky – viz. příloha)

Ø  Seznámení dětí s projektem, který nás čeká („Učíme se třídit, aneb k čemu jsou barevné kontejnery?“)

Ø  Kom. kruh – řízená diskuse, připravené otázky:

·         Co je odpad? Odkud máme odpadky?

·         Kam všechny odpadky patří? Dáváme vše do jednoho koše?

·         Jaké máme kontejnery? Proč jsou barevné?

·         Viděli jste někde v okolí některé kontejnery?

·         Proč je důležité třídit odpad? - recyklace

Ø  Pohybová hra „Když se skřítek nudí, dělá…“ (v kruhu)

 

2. PH „Co do lesa nepatří?“

Pomůcky: různé druhy odpadků (pet láhve, krabičky, láhve, sklenice, sáčky, boty, noviny, víčka apod.), šišky, kamínky, klacíky, velká krabice, pracovní list „Co do lesa nepatří“

Ø  Po přečtené pohádce jsme se s dětmi rozhodli, že si na toho skřítka Čistílka zahrajeme. Po celé třídě jsem rozházela různé odpadky, ale aby to nebylo tak jednoduché, tak jsem tam dala také šišky, kamínky a klacíky. Děti měly za úkol posbírat to, co si myslí, že do lesa nepatří a vyhodit to do připravené krabice. Děti tato hra velmi bavila, proto si ji zahrály víckrát.

Ø  Obměna hry: „Najdi odpadky, které do lesa nepatří“ – Nyní jsem odpadky nerozházela po třídě jen tak, aby byly hned vidět. Teď jsem je zkusila po té třídě schovat a děti měly za úkol najít co nejvíc odpadků, které do lesa nepatří.

Ø  Pracovní list – „Co do lesa nepatří“ (viz. příloha) – Děti měly za úkol najít a zaškrtat vše, co do lesa nepatří. Poté celý obrázek vybarvit reálnými barvami.

 

3. Barevné kontejnery + co do nich dáváme? (práce s obrázky)

Pomůcky: obrázky barevných kontejnerů, obrázky různých druhů odpadků, hrací kostka s obrázky kontejnerů

Ø  Nejprve jsem se dětí zeptala, jaké znají kontejnery a jestli ví, co se do nich dává?

Ø  Poté jsem do kruhu dala obrázky různých odpadků. Každé dítě si mělo vybrat jeden obrázek a mělo za úkol zkusit pojmenovat, co je na obrázku za odpad, z čeho je vyrobený a do jakého kontejneru by daný odpad vyhodil.

Ø  Poté jsme si zahráli hru s hrací kostkou. Každé dítě hodilo kostkou, a který kontejner hodil, tak měl vymyslet, co by do něho vyhodil.

 

4. Výroba krabicových kontejnerů

Pomůcky: 5 stejně velkých krabic, tempery, houbičky, ubrusy

Ø  Děti se rozdělily do pěti skupin. Každá skupina si vybrala, jaký kontejner bude chtít vyrobit (černý, zelený, modrý, žlutý a oranžovo-černý). Poté ho pomocí houbiček a temper celý nabarvily. Během práce byl kladen důraz na spolupráci ve skupině (aby si práci uměly děti rozdělit a ne, že by kontejner nabarvil jeden či dva kamarádi a ostatní se jen dívali).

Ø  Nabarvené kontejnery jsme po zaschnutí využily k dalším hrám (viz. níže).

 

5. Prezentace domácího úkolu (přinesené odpadky)

Pomůcky: přinesené odpadky z domova, barevné kontejnery

Ø  Děti měly za úkol ukázat, co doma s rodiči našli za odpadky. Přinesené odpadky měly pojmenovat, poznat, z jakého materiálu odpadky jsou a do jakého kontejneru by je vyhodily.

 

6. Hra „Třídění odpadu“

Pomůcky: přinesené odpadky z domova, vyrobené krabicové kontejnery

Ø  Do třídy nám přišel skřítek Nepořádníček, který nám rozházel všechny přinesené odpadky od dětí. Děti měly za úkol zkusit společnými silami roztřídit odpadky do správných kontejnerů. Poté jsme každý kontejner zkontrolovali, zda tam děti nehodily něco, co tam nepatří. Protože zpočátku to měly děti špatně, zahrály si tuto hru víckrát, aby se to naučily správně třídit.

Ø  Obměna hry: Děti se rozdělily do pěti skupin. Každá skupina měla přidělenou jednu barvu kontejneru. Nyní měly za úkol posbírat po třídě jen ty odpadky, které patří do jejich kontejneru. Poté jsme si to opět společně zkontrolovali.

 

6. Poznáš, co to je? (smyslové hry)

Pomůcky: různé druhy odpadků (pet láhev, víčko od pet láhve, papírová krabička, sklenice, noviny, zmačkaný papír, malá lahvička, cd, sklenice, míček, sáček apod.), šátek, větší krabice

Ø  Hmat – Děti měly se zavázanýma očima sáhnout do krabice a vytáhnout si z ní nějaký předmět. Poté měly za úkol poznat materiál a popřípadě i danou věc.

Ø  Zrak, paměť – Dětem jsem dala do kruhu 8 – 10 různých odpadků. Chvíli si je mohly prohlédnout, poté jsem věci zakryla šátkem. Děti měly uhodnout co nejvíce odpadků, které viděly.

Ø  Sluch – Děti si zakryly oči a měly poznat, co uslyší (mačkání papíru, cinkání o sklo, trhání papíru, šustění apod.).

 

7. Pohybové hry a aktivity

PH „Kam patřím“ (Pomůcky: barevné kontejnery – modrý, žlutý, zelený, černý)

Ø  Obdoba hry na barevné domečky. Do rohu třídy jsem rozmístila barevné kontejnery, které děti vyrobily. Děti běhaly po třídě, na smluvený signál (bouchnutí do bubínku) jsem řekla nějaký odpadek a děti se musely co nejrychleji postavit k určenému kontejneru. (Např. pet láhev – děti se postavily ke žlutému kontejneru, slupka od banánu – děti se postavily k černému kontejneru apod.)

PH „Barevné kontejnery“ (Pomůcky: židličky, kartičky kontejnerů)

Ø  Děti seděly v kruhu na židličkách, každý dostal barvu jednoho kontejneru. Poté jsem řekla jednu barvu kontejneru, která si co nejrychleji vyměnila místo. Když jsem řekla, že přijel popelář, místo si vyměnily všechny kontejnery.

PH „Sbírání plastového pokladu“ (Pomůcky: pet víčka, kelímky od jogurtů)

Ø  Po třídě jsem rozházela spoustu pet víček. Každé dítě dostalo jeden kelímek od jogurtu. Na znamení měly děti za úkol posbírat co nejvíce pokladu (pet víček) do svého kelímku. Když byla všechna víčka posbíraná, tak si každé dítě vysypalo svůj kelímek a mělo si spočítat, kolik toho nasbíral. Předškoláci si počítali sami, mladším dětem jsem s tím pomohla.

 Hra: „Slalom s kelímkem na hlavě“ (Pomůcky: kelímky od jogurtu, pet láhve naplněné vodou)

Ø  Ve třídě jsem rozmístila překážky (pet láhve naplněné vodou). Děti si daly na hlavu kelímek a měly s ním jít slalom mezi nachystanými překážkami. Komu kelímek spadl na zem, si ho dal znovu na hlavu a pokračoval dál. Cílem bylo udržet rovnováhu, aby ten kelímek co nejméně padal, proto to nebylo na rychlost. Mladší děti si mohly vybrat, zda zkusí jít slalom, nebo půjdou raději rovně k cíli. 

PH „Cesta přes řeku“ (Pomůcky: rozstříhané kartony z krabic, lano, bubínek)

Ø  Děti měly za úkol přejít přes řeku. Každé dítě mělo dva kusy kartonu (to byly jako „kameny“ ve vodě). Úkolem dětí bylo přejít přes řeku tak, aby se vůbec nedotkly vody (koberce). Děti mohly stoupnut pouze na ty své kartony, které přendávaly před sebe. Tato hra byla vždy pro dvojici dětí, kdo z té dvojice byl rychlejší, postoupil do dalšího kola. Dvojice jsem volila tak, aby byly síly vyrovnané. Tedy mladší děti závodily spolu a předškoláci spolu. Vítězové pak dostali odměnu, ale aby to nebylo líto i ostatním kamarádům, tak za snahu dostali také něco malého J

Překážková dráha „Skřítkova dobrodružná cesta“ (Pomůcky: lavička, kužele, koza, obruče, tunel, balanční deska, „masážní“ kameny apod.)

Ø  Děti měly za úkol zdolat různé překážky, které se skřítkovi Čistílkovi při úklidu lesa neustále staví pod nohy. Nejprve musely přejít přes spadený strom, přeskočit potůček (přes kameny), podlézt pod větvemi stromů, přejít přes kořeny stromů apod. Kdo překonal všechny překážky, mohl se stát skřítkovým pomocníčkem, který mu bude vždycky pomáhat, když to bude potřeba (tzn. bude mu pomáhat tím, že bude po sobě třídit odpadky a nebude je vyhazovat do přírody ani nikam, kam nepatří.).

 

Cvičení s odpadovým materiálem (Pomůcky: kelímky od jogurtu, ruličky od toaletního papíru či papírové krabičky)

Ø  Děti si vyzkoušely, že i s netradičním materiálem se dá procvičit a protáhnout své tělo.

 

8. Výroba barevných kontejnerů

Pomůcky: předem vystřihnuté tvary kontejnerů na velkém archu papíru (4x), fixy, voskovky, obrázky odpadků, nůžky, lepidla, napsaná slova odpadků, rozstříhaná slova odpadků, různé odpadky (noviny, krabičky, víčka, sáček, alobal, cd, malá pastelka apod.)

Ø  Práce ve skupinách. Důraz kladen na prosociální chování ve skupině (na spolupráci, vzájemnou domluvu, vzájemnou pomoc a radu mladším kamarádům ve skupině).

Ø  Děti jsem rozdělila do čtyř skupin tak, aby v každé skupince byli jak předškoláci, tak i mladší děti. Každá skupina si vylosovala jednu barvu kontejneru, podle které se pak jmenovala: „Plasťáčci, Papíráčci, Sklenáčci a Odpadkáčci“.

Ø  Každá skupina pak měla za úkol:

·         Obtáhnout předkreslené obrysy svého kontejneru (fixou)

·         Vyhledat obrázky odpadků, které patří do daného kontejneru

·         Vystříhat + nalepit obrázky odpadků (mladší děti)

·         Opsat předepsaná slova odpadků (předškoláci)

·         Poskládat + nalepit slova odpadků podle vzoru (předškoláci)

·         Vyhledat + nalepit odpadky přinesené z domova, které patří do daného kontejneru

Ø  Na závěr každá skupina prezentovala svoji práci (svůj kontejner) ostatním kamarádům.

 

9. Společná výroba města

Pomůcky: papírové krabičky (přinesené dětmi z domova), tapetové lepidlo, hedvábný papír, tempery, štětce, tavná pistole, barevné papíry, lepidla, ubrusy, odpadový materiál (pet víčka apod.), velký karton (podložka pod město)

Ø  Nejprve jsme si s dětmi pověděli o tom, že odpadový materiál nepatří jen do kontejneru. Řekli jsme si možnosti dalšího využití (např. ke cvičení, ke hrám, ale také třeba k vyrábění).

Ø  Poté děti dostaly za úkol od skřítka Čistílka vymyslet, co bychom z těch krabiček mohli vyrobit. Někdo vymyslel třeba auto, dům, raketu, restauraci apod. Společně jsme se nakonec domluvili, že vyrobíme město.

Ø  Každý si měl promyslet, co si v tom městě bude chtít vyrobit (jestli ten dům, nebo dopravní prostředek apod.). Poté si děti vybraly krabičky, které k tomu budou potřebovat a pustily se do práce.

Ø  Nejprve ty krabičky musely polepit hedvábným papírem, aby na nich posléze držela barva. Kdo měl v plánu, že ty krabičky budou na sobě (např. patrový dům), tak jsme jim s tím trochu pomohli tavnou pistolí, aby jim to nespadlo. Po zaschnutí si děti ty své krabičky nabarvily temperami. A nakonec si je dozdobily podle své fantazie (vystříhávaly okna z barevného papíru, nebo domalovaly detaily temperou apod.).

Ø  Na závěr, abychom měli kam to město postavit, jsme s dětmi vyrobili „podklad“, na který se následně jejich výtvory nalepily.

 

 

10. Co je to recyklace?

Pomůcky: obrazový materiál (recyklované výrobky z tříděného odpadu)

Ø  Zeptali jsme se dětí, jestli ví, proč ten odpad vlastně třídíme? Některé starší děti to věděly, tak to svými slovy vysvětlily ostatním kamarádům. My jsme to pak doplnili.

Ø  Poté si každý ode mě vzal jeden obrázek a měl přemýšlet, jaký recyklovaný výrobek to je a z čeho si myslí, že se mohl vyrobit. (Např. toaletní papír je recyklovaný z papíru, kyblík na písek z plastu apod.) Některé výrobky byly pro děti těžké, tak jsem jim trochu poradila.

 

11. Písnička „Třídíme odpad“

Pomůcky: noty k písničce „Třídíme odpad“ (vytvořené noty k původně básničce), dětské hudební nástroje, klavír

Ø  Protože náš celý projekt je zaměřený na odpadky, třídění, recyklaci apod., rozhodla jsem se, že děti na závěr naučím písničku „Třídíme odpad“. Nejprve ji děti rytmizovaly „hrou na tělo“, poté ji zkusily doprovodit i na dětské hudební nástroje.

 

Další činnosti:

Ø  „Odpadkové“ pexeso (procvičení znalostí o odpadcích, dodržování stanovených pravidel, nepodvádět, smířit se s prohrou)

Ø  Pracovní listy: „Kontejnery na odpad“ (obtahování obrysů + vybarvení kontejnerů)

                        „Co kam patří?“ (vystřihování + lepení obrázků do kontejnerů)

Ø  Vycházka po okolí Čakovic – hledání barevných kontejnerů kolem nás + opakování co se do nich dává

Ø  Stavba domečku pro skřítka Čistílka ve třídě i na školní zahradě

Ø  Jaké kontejnery máme v naší mateřské škole?

Ø  Seznámení se s básní „Nepořádek, nepořádek“

 

 

Spolupráce s rodiči:

Ke spolupráci byli přizváni i rodiče. Dostali za úkol, aby doma se svými dětmi našli nějaké obrázky odpadků či samotné odpadky, které bychom v našem projektu mohli využít. Také měli s dětmi najít pár papírových krabiček a jednu starou, roztrhanou botu. Jsem ráda, že se většina rodičů se svými dětmi do tohoto úkolu zapojila. Tímto bych jim chtěla moc poděkovat.

 

Závěr:

Děti si vyslechly pohádku „Jak skřítek Čistílek hledal pomoc“.  Uvědomily, jak je důležité o přírodu pečovat a chránit ji. Hravou formou se děti naučily poznávat materiály různých odpadků a také je správně třídit do barevných kontejnerů. Procvičily si nejen hrubou, ale i jemnou motoriku, vše s využitím odpadového materiálu (víček od pet lahví, kelímků od jogurtů, kartonů apod.). Seznámily se s pojmem recyklace a dalšího využití odpadového materiálu. Dozvěděly se, že odpad nemusí patřit jen do kontejnerů, ale že z něho jde vyrobit třeba i město, které následně vyrobily. Společnými silami pak také v rámci projektu vyrobily krabicové kontejnery, které jsme dále využili i k dalším aktivitám. V neposlední řadě jsme se v průběhu projektu zaměřili i na prosociální chování a rozvoj kooperativních činností, které jsme u dětí rozvíjeli v rámci skupinových prací. Výsledkem této práce pak vznikly barevné kontejnery, které se dětem opravdu povedly. Veškeré výrobky, které děti vytvořily, jsme vystavili v prostorách chodby MŠ a na schodišti. Tyto výrobky pak mohou dále sloužit k průběžnému opakování poznatků, které děti v rámci projektu získaly. Fotografickou i písemnou dokumentaci máme vyvěšenou na webových stránkách třídy.

 

Hodnocení projektu:

Ø  Motivace i provázení celého projektu pohádkou o skřítkovi Čistílkovi byla úspěšná. Dětem se pohádka líbila a do celého projektu se pustily s chutí.

Ø  Úkoly (odpadky, krabičky), které děti přinesly z domova, jsme využili v průběhu celého projektu.

Ø  Překvapilo mě, s jakým nadšením se děti pustily do výroby města z papírových krabiček. Měly radost, že krabičky, které donesly do školky, jsme využili při tvoření. Celý projekt se těšily, až to město konečně celé dokončí.

Ø  Bohužel kvůli časové náročnosti projektu a jarními prázdninami, které nám do projektu zasáhly, jsme nestihli všechny činnosti, které jsme měli v plánu. I výroba města se nám protáhla ještě do následujících dnů.

Ø  Vzhledem k nečekanému počasí (napadl čerstvý sníh) jsem neuskutečnila činnost „Co na zahradu nepatří“. Chtěla jsem, aby děti hledaly schované odpadky na školní zahradě a následně, aby je roztřídily. Ale pak jsem tuto činnost vynechala, aby si děti mohly užít čerstvého sněhu.

Ø  Děti si uvědomily, jak je důležité pečovat o své okolí, ve kterém žijeme, a chránit přírodu kolem nás. Tím se myslím splnil cíl našeho projektu, a proto jsem s celým projektem spokojená.

 

Přílohy:

„ Jak skřítek Čistílek hledal pomoc“

 

V jednom borovém lese žil skřítek Čistílek. Jméno Čistílek dostal proto, že od malička hrozně moc rád uklízel. Kdykoliv našel v lese něco rozházeného nebo špinavého, tak to hned uklidit nebo vyčistil. Všechna zvířátka, která v lese žila, ho za to měla moc ráda, protože díky němu bylo v lese čisto a uklizeno. Takhle si tam spokojeně žili až do jednoho dne.

Jednou brzy ráno, kdy ještě všechna zvířátka spala, přijelo do lesa velké auto, které tam zastavilo a vyhodilo tam pytel, ze kterého se vysypaly odpadky. Když se zvířátka probudila, nestačila se divit. Byla úplně zděšená, když na nejhezčí mýtince v lese spatřila tu velkou hromadu odpadků. Hned běžela za skřítkem Čistílkem, jestli jim pomůže. Skřítek samozřejmě souhlasil a hned se šel na ten nepořádek podívat. Když ho uviděl, tak se zděsil. Bylo tam tolik věcí a odpadků, které ještě nikdy neviděl. Čistílek poprvé nevěděl, kam ten všechen odpad uklidit. Nebyly to šišky, zlámané větve, špinavé kameny či spadané listí, které vždy v lese uklízel. Teď tam ležely plastové láhve, igelitové sáčky, krabice od džusů, rozbité sklenice, zmačkané noviny a spoustu jiných věcí. Skřítek byl nešťastný, protože nevěděl, jak zvířátkům pomoct. Rozhodl se, že se vydá po stopách toho neznámého auta a třeba cestou najde nějaké řešení či nápad, kam ten nepořádek uklidit. Skřítek se tedy se zvířátky rozloučil a vydal se na cestu.

Šel celý den i celou noc, až ho k ránu stopy dovedly na okraj velkého města. To bylo poprvé, kdy byl skřítek Čistílek tak daleko od svého domova a svého milovaného lesa. Ještě nikdy neviděl tolik domů, paneláků a aut, která jezdila po silnici sem a tam. Skřítek byl nešťastný, protože nevěděl, kde má začít hledat pomoc. Sedl si na zem a dal se do pláče. Chvilku tam seděl a najednou ho někdo pohladil po zádech a zeptal se, proč je tak smutný? Čistílek se otočil a uviděl malého mužíčka, který byl celý žlutý. Utřel si uslzené oči a hned tomu mužíčkovi začal vyprávět, co se jim v lese přihodilo a proč je teď tady a pláče. Žlutý mužíček se usmál a řekl: „Neplač Čistílku. Já ti pomůžu. Jmenuji se Žluťásek recykláček a se svými brášky ti můžeme pomoct. My jsme totiž malí pomocníčci. Když lidé večer spí, chodíme po městě a sbíráme odhozené odpadky, které někteří uličníci pohodili na zem a neuklidili je tam, kam patří. Já sbírám vše, co je z plastu, proto se také jmenuji Žlutásek recykláček. Můj bráška Modrásek recykláček sbírá vše, co je z papíru a náš nejmladší bráška Zelenáček recykláček uklízí vše skleněné.“ „A kam ty všechny odpadky pak dáváte?“ zeptal se skřítek Čistílek. „No my ty odpadky dáváme do takových barevných kontejnerů, které pak lidé odváží do recyklačních center, kde z těch odpadků vyrábí nové věci (např. knihy, hračky, toaletní papír, oblečení a spoustu dalších zajímavých a užitečných věcí).“ „Teda tak to je báječné,“ řekl skřítek. „A myslíš, že byste nám mohli také pomoct?“ „To víš, že ti pomůžeme a rádi. To už jsem ti přeci říkal,“ řekl recykláček. „Jen chvilku počkej, zavolám si na pomoc své brášky.“ Žlutý mužíček písknul na dva prsty a v tu chvíli se seběhla spousta barevných mužíčků.

A tak se společně vydali zpátky do lesa. Když přišli k té velké hromadě odpadků, každý recykláček si bral ty věci, které sbírá, dal si je do pytle a utíkal k městu. Místo hromady odpadků už v lese zbyla jen malá hromádka slupek. Skřítek Čistílek se divil, proč tam ty slupky zůstaly. Žluťásek recykláček mu vysvětlil, že o toto se už postará matka příroda. Poradil Čistílkovi, ať ty slupky pouze zahrabá do země. „Pokud budete potřebovat někdy znovu pomoct, stačí písknout na prsty a my vám rádi pomůžeme,“ řekl mužíček. Potom se rozloučili. Zvířátka a skřítek Čistílek mu poděkovali a poté recykláček zmizel.

 

 

Otázky k pohádce:

1.      Kdo v lese vždycky zvířátkům pomáhal s úklidem?

2.      Proč se skřítek jmenoval Čistílek?

3.      Jaký skřítek byl? (vlastnosti)

4.      Co se jim v lese přihodilo?

5.      Kdo jim tam ty odpadky mohl vyhodit?

6.      Co zvířátka napadlo?

7.      Uměl to skřítek Čistílek uklidit? A proč ne?

8.      Co skřítek nakonec udělal? Kam odešel?

9.      Jak se skřítek cítil, když uviděl to obrovské město?

10.  Koho najednou potkal? Jak vypadal ten recykláček?

11.  Proč se ten mužíček jmenoval Žluťásek recykláček? Kdo to byl?

12.  Jak se jmenovali jeho bráškové?

13.  Jak Žluťásek recykláček přivolal své brášky?

14.  Dokázali malí mužíčkové skřítkovi a zvířátkům pomoct? A jak?

15.  Co recykláčci nechali v lese? Proč?

16.  Zůstali recykláčci se zvířátky v lese?

17.  Co myslíte, děti, uvidí se ještě někdy spolu?

18.  Co byste udělaly vy, děti, kdyby vás zvířátka požádala o pomoc? (místo skřítka)

19.  Je správné vyhazovat odpadky v lese nebo někde v přírodě? A proč ne?

20.  Co by se stalo, kdyby všichni lidé vyhazovali odpadky, kam by chtěli?

 

 

—————

Zpět


Kontakt

 
Mgr. Martina Buderová
ředitelka MŠ
739 016 447
 
Mateřská škola Čakovice I
Něvská 830 196 00
Praha 9 - Čakovice
IČO: 75031370
 
Simona Saňová
zástupkyně ředitelky
603 103 922
 
Ing. Michaela Vintišková
ekonomka MŠ
733 103 119
ekonom.mscakovice@seznam.cz
Úřední hodiny pro rodiče
Po : 7,00 - 13,00hod.
Stř: 13,00 - 16,00hod.

Monika Horáčková
stravování
605 074 598
 
Třídy:
Berušky
Klokánci
Pastelky
Slůňata
Sluníčka
Světlušky
Veverky
Žabičky
283 932 374
266 055 662
283 932 374
266 055 664
283 932 374
266 055 663
283 932 374
266 055 661